MMA

„Z hokeje mám dobrý čtení hry,“ konštatuje Michal „Blackbeard“ Martínek.

DŇA 26. marca 2018 • PRIDAL Mrkvis
<

Michal „Blackbeard“ Martínek je skromný týpek s nevídaným stupňom sebareflexie, ktorú si môžeš všimnúť najmä pri jeho odpovediach na posledný zápas na turnaji Oktagon 5. Je bývalý hokejista, výborný zápasník MMA a bojovník na plný úvazok. Okrem iného nám prezradil ako sa mu trénovalo v SBG Gyme, čo mu v prípade neprajníkov vadí najviac alebo aj o tom, ako je na tom jeho zranenie. 

Vitaj u nás Michal! Oktagon 5 je za nami, aké máš pocity z turnaja? Ktorý zápas sa ti napríklad páčil najviac?

Tak ahoj. Turnaj si myslím, že byl vydařený. Jen je to hodně dlouhé čekání. Takže nemůžu odpovědět, který zápas se mi líbil nejvíce, protože sem viděl až zápasy, které šly po mě. Tam se mi samozřejmě líbil zápas Miloše Petráška anebo Gáborův s Kleinem byly taky super. Ve skutečnosti se to takhle říct nedá, jako zápasníci máme totiž jiný pohled na zápas , než divák. Vidíme tam víc věcí, které je potřeba ohodnotit.

Ako teda hodnotíš vlastný zápas?

Můj vlastní zápas hodnotím tak, že jsem s tím ramenem nastupovat vůbec nemusel. Měsíc s ním mám vážné potíže, ale kvůli fanouškům a vůbec samotné organizaci jsem to hecnul, protože už přede mnou vypadl Cverna a Úškrt a chápu, že by se to divákům nelíbilo. Šel sem do toho i tak. Zápas byl hodně zdlouhavý, nebaví mě zápasit tímhle stylem, ale důležité je vyhrát. Upravil sem taktiku tak , abych to rameno neutrhl úplně a abych vyhrál.

A čo príprava na zápas, kde všade a s kým si sa chodil pripravovať? 

Příprava probíhala samozřejmě v Reinders MMA Teamu, dále v MMA Monster Gym, dále pak Bratislavská OFA a SBG Dublin Ireland.

Mnoho (ne)fanúšikov tvrdí, že súboj s Nataškom rozhodne nebol tvoj „najlepší“ deň. Aký máš na to názor?

Mám na to názor takový, že to bylo nešťastný tím rozkrokem. Já už pak radši nekopal a sám jsem se nudil a byl jsem otrávený, že jsem nemohl dělat kombinace, které jsem chtěl. Samozřejmě, že jsem to nebyl úplně já, když máte jednu ruku. Aspoň se ukáže, kdo je opravdu věrný fanoušek a dokáže být rád, že mě mohl i tak vidět. A je mi jasné, že pro nefanoušky ten zápas musí musel být zlatý grál a že si ty hejty hodně užili (smiech).

Zápasníci často kvôli zraneniam pre istotu nenastúpia do zápasu, no ty si nahodil tejpy ako pravý bojovník a odhodlane si sa napriek nebezpečenstvu väčšieho úrazu vydal bojovať do Oktagonu. Nebál si sa zápasiť?

Nebojím se, jsem psychicky velice silný. Umím se nahecovat, umím mít zápas pod kontrolou. André je taky taktik a spolu jsme si řekli, co musím udělat a co mi umožní ruka. V ty pravý nebyl granát, takže jsem ním kontroval z dálky a připravoval to na zadní zvon. Normálně umím servírovat menu 1-5, teď jsem mohl používat jen menu jedna (série úderů) a je jasné, že se to projevilo v zápase.

Tvoje súboje sú surovšieho charakteru, no zápas s Nataškom bol najmä v stand-upe. Boli tam pokusy o nejaké strhy, ale skončilo to neslávnym kopancom do gulí. Skúšal si na súpera nejakú inú stratégiu alebo mala tvoja opatrnosť čo-to dočinenia so zraneným ramenom?

Jak jsem již zmiňoval, byl jsem opatrnější – logicky, ale nelituji ničeho. Naopak jsem rád, že jsem si vyzkoušel taky zápas, kde nebylo tolik agresivní dominance, ale více taktiky. Jsem rád, že jsem si vyzkoušel jaký to je jít 3×5 min (smiech). Člověk se krystalizuje, zlepšuje a vyvíjí každým zápasem a když zkouší nové věci, tak třeba nejsou hned úplně ideální, ale pokud je nezkusí, nemůže se posunout dál a tohle byl ten případ, kdy jsem byl nucen být jiný v rámci aktuálního fyzického stavu a vůbec toho nelituji.

Finálový zápas na Štvanici je za dverami a čaká sa na zápas medzi Dittrichom alebo Cvernom? Kto by sa ti javil ako vhodnejší súper a z hľadiska štýlu a váhy, a pri ktorom myslíš, že by ste ukázali krajší zápas? 

Já sem už několikrát říkal, že mě zajíma Cverna. Není v tom nic osobního, ale má víc zápasů v MMA a je znalejší a už je na fightmatrixu. Výhra nad ním by mě posunula na dobrou příčku ve světovém žebříčku. Nevím, jestli uděláme atraktivní zápas, ale já se připravuji na každého jinak a je mi úplně jedno na koho. Z hokeje mám dobrý čtení hry (aspoň v to doufám a zatím funguje) (smiech). Připravuju se podobně jen někde jsem víc ofenzivní a agresivní, někde naopak víc strategický. Každý zápas je jinej. Každý soupeř je jiný a nejde dělat všude to samé.

V akom stave je vlastne tvoje zranenie po turnaji?

Čeká mě magnetická rezonance a teď zatím netrénuji a jen rehabilituji. Až budu mít výsledky, tak uvidíme, jak moc vážné to je, ale vzhledem k tomu, že nezvednu ruku nad hlavu a píchá mě v rameni, tak očekávám nějaký průser.

Dáva ti Oktagon presne to, čo potrebuješ ako zápasník k tomu, aby si sa posúval stále ďalej?

Ano, Oktagon mě baví a naplňuje. Jsem rád, že jsem jeho součástí a hlavně jsem rád, že jsem si tam prošel všemi potížemi od 2 před-zápasu po hlavní kartu. Od Oktagonu 1-5 jsem se posouval zápas od zápasů hierarchicky výše.

Tak a teraz sa vrátime späť do minulosti. V akom období (alebo veku) ti MMA učarovalo najviac? Viaže sa k tomu nejaký príbeh alebo historka?

Tak, věnuji se mu asi od 19-20 let cca a aktivně (zápasení ofiko) od roku 2013. Historka se k tomu neváže, spíš jsem byl naštvaný, když jsem skončil s hokejem a potřeboval jsem se někde štípat, tak kde jinde, než na MMA (smiech).

Robil si pred MMA aj nejaký iný bojový šport?

Začal jsem rovnou s MMA, jen sem si obcházel sparingy spíš na postoj, spíš zem, judo, bjj a wrestling.

Keď sme pri tom hokeji, mnohým ľuďom sa rozchádzajú názory, keď príde na tému úrazovosti v bojových športoch a v teamových športoch. Ty to môžeš porovnať. Je hokej teda nebezpečnejší ako MMA?

Každý vrcholový kontaktní sport je nebezpečný. V MMA je to úponové zranění kvůli pákám a velké otřesy do hlavy, do těla a zlomeniny. V hokeji jsou úrazy nebezpečný, protože člověk nedává pozor a dostane strom (bodycheck), dále puk v obličeji je velice nepříjemná záležitost. Jsou tam jiné a další úponová zranění, jelikož tam člověk pracuje ve velké rychlosti a často si může utrhnout nějaký sval. Každý sport je nebezpečný v něčem jiném.

Svoju prezývku máš už od začiatku (od amatérskych čias) alebo je novšieho charakteru? Kto bol jej tvorcom?

V amatérech jsem vousy neměl ještě narostlé, tam jsem byl holobrádek. Už ani nevím, jak to vzniklo. Nějak jsem koukal na něco o pirátech a byl tam Blackbeard a kamarád mi řekl: „To jsi ty.“ Nějak mě to zaujalo, takže to bude asi celá story za moji přezdívkou.

Ako sa ti trénovalo v SBG-čku?

Trénovalo se mi dobře, ale už tam jsem byl zraněný. Takže jsem měl docela limitovaný trénink.

Ako sa trénovanie tam líšilo od tréningov na domácej scéne?

Mají to podobně hozené, jako můj trenér André Reinders. Bavíme se o tzv. safe tréninku. Důležité je nezranit se, vzít si helmy atd. Díky tomu jsme tam také jeli, protože André uznává Kavanaghovi metody. V SBG-čku jsou samozřejmě velice vysoko po všech stránkách, protože tam mají každého trenéra na něco. Tady u nás si každý myslí, že zvládne všechno připravit sám a nechce navazovat spolupráce s jinými trenérmi. Když se na to ale podíváme z jiných perspektiv, rozumím tomu, že je málo lidí, co trénuje. U nás je spíš každý chytrý za počítačem a za klávesnicí, než aby si šel sám vyzkoušet a zatrénovat. Pak by třeba tak chytrý nebyl.

Ako na teba vo všeobecnosti pôsobilo Írsko ako krajina?

Byly jsme v průmyslové části Irska, takže bordel a nepořádek (smiech).

Aký je to pre športovca pocit byť pred kamerami a v priamom prenose? 

Mě zajímá jen jediné – ten, co stojí naproti mě. Nástup je veliká energie a ty lidi…nedá se to popsat, je to prostě úžasný pocit.

Zmenilo ti nejak život to, že si teraz mediálne známa osobnosť?

Ano, stává se mi, že potkávám v ulicích fanoušky, ale život mi to moc nezměnilo. Nejsem nějaká megastar. Jsem furt ten stejný obyčejný Michal, co si rád zahraje playstation, rád jde na trénink a je rád, že je on i jeho rodina zdravá.

Si zatiaľ neporazený zápasník. Bude pre teba predstavovať prehra niečo, čo ťa posunie ďalej?

Můj skromný sen je být jako Marciano, takže nad prohrou nepřemýšlím (smiech). Samozřejmě, jsem sportovec od malinka, prohrávat umím, ale prohrávám nerad. Spíš by mě to zdravě nasralo a makal bych ještě více.

Pýtali sme sa to aj Salina a spýtame sa to aj teba. Čo si najviac vážiš na ľuďoch a čo naopak najviac nemusíš?

Tohle ohodnotím ne všeobecně, ale z hlediska sportu, který dělám. Vážím si, když někdo přijde a upřimně dokáže projevit respekt, že dělám tento sport, protože je velice náročný na této úrovni. Kdyby byl jednoduchý, tak ho dělá každý. Proto je gala-večer, kde je v publiku 5000 lidí a zápasí nás tam 26. A tohle by si lidi měli uvědomit, než začnou drze hejtovat. Vadí mi názory lidí, kteří nikdy nikoho nepraštili, nikdy do ničeho nebouchli a jsou chytří jak rádio. Pak mi vadí názory chytráků, co dvakrát týdně  jdou bouchnout do pytle a už říkají, jak dělají MMA. Kolikrát, když to člověk čte, tak si říká, že i louže má větší dno, než ten názor a komentář toho dotyčného. Ale patří to k tomu, mají možnost se vyjádřit, tak prosím…

Čo sa ti preháňa hlavou, keď vstupuješ do zápasu? Vnímaš vlastnú nástupovku, skandujúcich ľudí alebo máš myseľ nastavenú už len na rozhodcu, ktorý odštartuje fight?

Prázdnota. Naprostá. Mám 100% koncentraci, vnímám už jen soupeře a někde v dálce vnímám nástupovku.

Kto alebo čo je pre teba najväčšou motiváciou, vďaka ktorej sa ráno dokážeš zdvihnúť z postele a ísť na ten ťažký tréning?

Je to pro mě rutina. Potřebuji sport k životu, protože jsem si ho vybral za moji životní cestu.

Khabib alebo Tony? Rose alebo Joanna?

Khabib a Joanna.

Na záver nám prezraď, aké sú tvoje plány na rok 2018? Chystáš sa napríklad niekam na sústredenie alebo sa až do Štvanice budeš venovať príprave?

V první řade se musím uzdravit. Taky jeden z důvodů, proč jsem zápasil teď zraněný je, abych se do července uzdravil a mohli jste vidět to, na co jste u mě zvyklí. Až budu zdravotně způsobilý, tak se začne tvrdě trénovat a soustředění bude, samozřejmě, součástí.

Celý team figurekeeper.com praje „Blackbeardovi“ čo najrýchlejšie zotavenie zo zranenia ramena a samozrejme, aby bola jeho víťazná vlna na sherdogu čo najdlhšia! 

Zdroj fotiek: facebookový archív Michala „Blackbeard“ Martínka

Musíte byť prihlásený na pridávanie komentárov.